Elektronickou evidenci tržeb má současná vláda jako jednu z priorit roku 2015, tak aby mohla začít fungovat od 1. 1. 2016. Nyní tento plán dostává konkrétní podobu. Ministerstvo financí zaslalo odborné veřejnosti první (pracovní) návrh zákona a tezi prováděcí vyhlášky.
Evidovanou tržbou bude tržba uskutečněná prostřednictvím hotovosti, platební karty, poukázky na zboží a služby (např. stravenky), šeku, směnky, nebo jednotek reprezentující peněžní prostředky (například platby čipovou kartou). U fyzické osoby se bude jednat o příjmy ze samostatné činnosti (tedy veškeré příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů) s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou nahodilé, nebo podléhají srážkové dani. U právnických osob se bude jednat o příjmy s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou nahodilé, podléhají srážkové dani, podléhají dani ze samostatného základu daně, nebo jsou z jiné činnosti než podnikání (například příjmy obcí ze správních poplatků). U osob, které vedou účetnictví, se příjmem bude rozumět i příjem ze zaplacené faktury (čili vznikne časový nesoulad mezi příjmem a zdaněným výnosem). Nahodilým příjmem by měl být nahodilý příjem hotovosti – např. osoba, která všechny své příjmy má ze standardních bankovních převodů a pouze jednou za rok přijme od zákazníka hotovost, nebude muset mít zřízenou elektronickou evidenci tržeb.
Ministerstvo financí pak vyhláškou může omezit, které tržby jsou z evidování vyloučeny. Pro začátek by se mělo jednat o prodej prostřednictvím samostatného automatu.
Každý z poplatníků, který bude podléhat elektronické evidenci tržeb, musí požádat správce daně o přidělení autentizačních údajů prostřednictvím datové schránky nebo CzechPointu. Správce daně autentizační údaje vydá obratem (do 24 hodin nebo ihned na CzechPointu).
Při uskutečnění tržby musí obchodník zaslat elektronicky údaje o této tržbě správci daně a vydat účtenku zákazníkovi. Zasílat se budou údaje celková částka tržby, způsob úhrady tržby, bezpečnostní kód poplatníka, údaj o pořadí účtenky, identifikace provozovny a pokladního místa, a pokud se bude jednat o plátce DPH, tak i rozdělení celkové částky dle sazeb DPH. Další odesílané údaje může stanovit Ministerstvo financí vyhláškou. V navrhovaném zákoně úředníci poněkud opomněli údaj o datu a času provedení tržby, ale je pravděpodobné, že i ten se bude odesílat. Odeslání těchto údajů nebude podáním ve smyslu daňového řádu (otázka tedy je, čím vlastně bude, aby se na tyto údaje vztahovala mlčenlivost správce daně). Účtenka bude muset obsahovat stejné údaje, které jsou odesílány a navíc ještě fiskální identifikační kód (32 místný alfanumerický kód), který správce daně odešle jako odpověď na odeslání údaje o tržbě.
Pokud z jakéhokoliv důvodu nebude možné odeslat tržbu správci daně (např. z důvodu nefunkčního nebo pomalého internetu, či při výpadku elektrické energie) bude nutné tuto tržbu zaregistrovat bezodkladně po pominutí příčin nezaregistrování a to nejpozději do 48 hodin od uskutečnění tržby.
Každý z obchodníků si bude muset nastavit mezní dobu odezvy, která nesmí být nižší než 2 sekundy. To bude doba, po kterou zařízení obchodníka (pokladna) bude vyčkávat odpovědi serveru správce daně. V případě překročení doby se bude postupovat stejně jako v případě nefunkčního či pomalého internetu.
Zákazník pak bude mít povinnost převzít od obchodníka účtenku a bude mít právo si tuto účtenku ověřit na internetu, zda obchodník splnil svou povinnost elektronicky zaevidovat tržbu.
Zaměstnanci správce daně mohou provádět kontrolní nákup za účelem zjištění plnění povinností při evidenci tržeb. Od tohoto nákupu mohou odstoupit a obchodník jim musí vrátit peníze. Každý z obchodníků bude muset mít na viditelném místě informační oznámení s textem „Ten, od koho plyne evidovaná tržba, je povinen převzít účtenku.“ a to písmem v černé barvě na bílém podkladu s minimální velikostí písma 5 cm. Tato informační „cedulka“ bude svým významem postavena na úroveň „cedulek“, které informují o zákazu prodeje tabákových výrobků a alkoholu mladistvým.
Článek nebyl jinde publikován.