Dne 23. dubna 2015 proběhlo v prostorách Generálního finančního ředitelství jednání mezi zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR, Komory daňových poradců ČR a zástupci Ministerstva financí ČR a Generálního finančního ředitelství. Předmětem tohoto jednání byla na rychlo ušitá novela zákona o dani z přidané hodnoty, která zamezuje možnost podání daňového přiznání k DPH prostřednictvím datových schránek. Pokud by tato novela vstoupila v platnost a účinnost, tak jedinou možností, jak podat přiznání k DPH by bylo použití Daňového portálu (EPO).
Nový text § 101a zákona o dani z přidané hodnoty je navrhován takto:
§ 101a
Elektronická forma podání
(1) Plátce je povinen podat elektronicky
a) daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,
b) kontrolní hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19,
c) přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.
(2) Pouze elektronicky lze podat
a) souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení,
b) přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby.
(3) Podání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně
a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
b) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,
c) s ověřenou identitou podatele prostřednictvím certifikátu pro evidenci tržeb, nebo
d) dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.
(3) Účinky podání uvedených v odstavcích 1 a 2 nemá úkon, který je učiněn datovou zprávou odeslanou prostřednictvím datové schránky.
Důvody pro tuto novelu měla finanční správa tři:
1. Nedostatečná velikost datových schránek,
2. Ochrana dat,
3. Potřeba elektronicky zpracovatelných dat.
Kapacita datových schránek
Diskuse o nedostatečné velikosti datových schránek začala dotazem, proč je toto uváděno jako důvod, když přiznání k DPH ve formátu XML je o velikosti v řádech jednotek kilobajtů a datová schránka může přijmout přílohy o velikosti 10 megabajtů (1 megabajt = 210 kilobajtů = 1 024 kilobajtů = 1 048 576 bajtů; 1 bajt = 1 znak). Bylo nám odpovězeno, že pravým důvodem není přiznání k DPH, ale kontrolní hlášení (viz § 101c a následujícího zákona o DPH ve znění účinném od 1. 1. 2016). V případě kontrolního hlášení se očekávají XML soubory i o velikosti 400 megabajtů. Takto velké soubory již nelze poslat prostřednictvím datové schránky. Finanční správa byla upozorněna, že na žádost orgánu veřejné moci Ministerstvo vnitra ČR vytvoří novou datovou schránku nebo zvýší kapacitu stávající datové schránky na jakoukoliv velikost. Tento argument finanční správy v diskuzi neuspěl.
Bezpečnost a ochrana dat
Jako důvod ochrany dat bylo uvedeno, že není žádoucí, aby především s kontrolním hlášením pracovali všichni úředníci finanční správy. Především, aby kontrolní hlášení neprocházelo podatelnou běžného finančního úřadu. Nejedná se tedy o ochranu dat před někým cizím, ale před úředníky finanční správy. U tohoto tématu byla finanční správa upozorněna především ze strany Svazu průmyslu a dopravy ČR na možnost filtrace (přeposílání datových zpráv) přímo v systému datových schránek. Pokud by obsahem datové zprávy bylo kontrolní hlášení ve formátu XML, tak by systém datových schránek sám zařídil přeposlání této zprávy do speciálně určené datové schránky pro kontrolní hlášení. XML soubor s kontrolním hlášením by vůbec nedorazil na podatelnu finančního úřadu a pracoval by s ním omezený počet lidí. Tuto možnost zástupci finanční správy ještě prověří. Na závěr snad jenom drobné zamyšlení … Pokud vedení finanční správy nevěří svým úředníkům, proč je tedy doposud nechalo pracovat s daty daňových subjektů? Není tato obezřetnost podkopáním jednoho ze základních principů daňové správy? Nemáme se bát už nyní, že data daňových subjektů jsou zneužívána?
Zpracovatelnost dat
Potřeba elektronicky zpracovatelných dat pro finanční správu je zcela legitimním požadavkem. Ovšem rozdíl mezi odeslaným XML souborem přes EPO a přes datovou schránku žádný není. Finanční správa se však obává, že by dostávala data i v jiných formátech. Finanční správa je ochotna povolit podání datovou schránkou, ovšem pouze pokud data budou dodávána ve správném formátu a struktuře. Pokud tato data budou zaslána v jiném formátu, bude se jednat o nicotné podání (v dnešní době se může jednat maximálně o vadné podání). Ovšem zveřejnění formátu a struktury právní úpravou (např. zákonné zmocnění vydat formát a strukturu vyhláškou) je pro finanční správu tabu. Bude zachován současný model, který je velmi rozporuplný (především s ohledem na rozsudek KS v Ostravě sp. zn. 22 Ca 21/2013). Jedná se tedy o kompromis, který se může finanční správě vymstít s ohledem na možné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 2 Afs 25/2015).
Možné praktické problémy
Další diskutovanou otázkou bylo samotné EPO, neboť od 1. 1. 2016 budou všichni plátci DPH nuceni činit podání přiznání k DPH a kontrolního hlášení elektronicky. Vzhledem k tomu, že významná část plátců DPH jsou fyzické osoby bez datové schránky, nezbude jim jiná možnost než si nechat dobrovolně zřídit datovou schránku, anebo používat EPO. Při podání přes portál EPO je nutné potvrzení o učiněném podání stáhnout ihned po podání. V případě výpadku internetu či elektrické energie (nebo prostým odběhnutím od počítače) se po třiceti minutách potvrzení již stáhnout nedá. Tento handicap by měl být dle příslibu finanční správy odstraněn. Nově by potvrzení mělo být odesláno na zadanou emailovou adresu či do datové schránky. Potvrzení by mělo být opatřeno časovým razítkem, které zaručí jeho dlouhodobou archivaci. Dále bude provedena inventura nepropustných chyb, které brání učinit podání. Nepropustná chyba bude jen taková chyba, která by bránila učinit podání v listinné podobě. Učinit podání přes EPO bude též možné za pomoci certifikátu vydaného pro účely elektronické evidence tržeb (nebude nutné si pořizovat běžný elektronický podpis).
Závěrečné shrnutí
Souhrnně lze říct, že finanční správa přislíbila zachování možnosti činit podání přiznání k DPH a kontrolního hlášení i přes datovou schránku a to v případě, že bude zachována ochrana dat (před vlastními úředníky). Současně bylo přislíbeno, že budou odstraněna slabá místa systému EPO. V oblasti potřeby elektronicky zpracovatelných dat však stále existuje nejistá situace. Pravděpodobně bude navrženo, aby podání učiněné v nesprávné struktuře a formátu bylo považováno za nicotné podání. Přitom zveřejnění formátu a struktury nebude upraveno legislativně (např. vyhláškou).
Článek nebyl jinde publikován.
